Přístupnost webových stránek pro neslyšící z pohledu legislativy

Written By Petr Kudlacek

Zpřístupňování webových stránek je součástí digitální přístupnosti – tedy vytváření takového digitálního prostředí, které mohou používat všichni lidé, včetně občanů se specifickými potřebami. Smyslem digitální inkluze je zajistit rovný přístup k informacím a službám a umožnit občanům plnohodnotnou účast ve společnosti.

Jak ale má vypadat digitální prostředí, které bude skutečně přístupné neslyšícím uživatelům, kteří v komunikaci preferují český znakový jazyk?

Sekce webu “informace v českém znakovém jazyce” na stránkách Letiště Praha.

Přístupnost webových stránek pro neslyšící z pohledu legislativy

Uživatelé ČZJ mají právo na přístup k informacím na základě celé řady právních předpisů – například Zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob nebo Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Tyto dokumenty zaručují právo na informace, ale neurčují konkrétní podobu digitálního prostředí, které by toto právo naplňovalo.

Toto právo se přitom dotýká široké škály oblastí veřejného života – od informací o úřadech, dávkách a službách, přes zdravotnictví či vzdělávání, až po krizovou komunikaci, kulturu nebo dopravu. Aby bylo právo naplněno, musí být informace srozumitelně dostupné i v online prostředí, které je dnes hlavním kanálem komunikace státu s občany.

Otázkou proto je, zda někde existuje jasný popis toho, jak má být toto právo v digitální podobě naplňováno a jak má vypadat prostředí přístupné pro uživatele českého znakového jazyka. Odpověď není jednoduchá – a právě na ni se v následujících částech podíváme.

Zákon o přístupnosti

Zákon o přístupnosti převádí evropskou směrnici EU 2016/2102 do českého práva. Ukládá veřejným institucím povinnost zajistit, aby jejich webové stránky, mobilní aplikace a digitální dokumenty byly:

  • vnímatelné,

  • ovladatelné,

  • srozumitelné,

  • robustní,

a tedy přístupné všem uživatelům, včetně osob se zdravotním postižením.

Tento zákon je důležitým krokem, ale nezabývá se přístupností pro uživatele českého znakového jazyka. V praxi tedy není jasné, jak má vypadat web přístupný právě pro tuto skupinu.

European Accessibility Act (Evropský zákon o přístupnosti)

Od poloviny roku 2025 začne platit Zákon č. 424/2023 Sb., který převádí do českého práva European Accessibility Act (EAA). Ten rozšiřuje požadavky na přístupnost i mimo veřejný sektor – například na e-shopy, finanční služby, dopravní služby nebo některé prvky komunikace v rámci integrovaného záchranného systému.

Ani EAA však neřeší, jak zpřístupňovat obsah pro uživatele znakového jazyka. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje informační semináře, ale jednotná metodika pro tuto oblast zatím neexistuje.

Evropská harmonizovaná norma EN 301 549

Konkrétní požadavky na přístupnost digitálního obsahu stanovuje evropská harmonizovaná norma EN 301 549. Ta například uvádí:

  • zvukové záznamy musí mít textovou alternativu,

  • určitý typ videí musí být opatřen titulky.

Norma však nezahrnuje poskytování informací ve znakovém jazyce jako povinnou součást přístupnosti. Požadavky týkající se znakových jazyků se nacházejí pouze v nepovinné, nejvyšší úrovni.

Zároveň neexistují žádná kritéria, jakým způsobem mají být ve znakovém jazyce informace zpřístupněny. Na rozdíl například od přístupnosti pro osoby se zrakovým postižením, kde je jasně stanoven např. kontrast 4,5 : 1 u textu či pravidla strukturování nadpisů, nemají vývojáři a designéři žádné měřitelné parametry, podle kterých mohou postupovat.

Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením (2021 – 2025)

Povinnost poskytovat v digitálním prostředí informace v českém znakovém jazyce uložena ministerstvům a jejich přímo řízeným organizacím v Národním plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025, schváleného usnesením vlády České republiky ze dne 20. července 2020. Z opatření 3.2.5 je zadáno, aby “Na internetových stránkách ministerstev a jejich přímo řízených organizací byla přidána sekce či odkaz na informace v českém znakovém jazyce.” Termín plnění úkolu byl v Národnímu plánu podpory stanoven na konec roku 2024, dne 15. dubna 2024 však bylo na Úřadu vlády na mimořádném jednání, které jsme se za Deaf Friendly účastnili a byli jedni z jeho iniciátorů, schváleno posunutí plnění na konec roku 2025. Důvodem, proč jsme na posunutí apelovali bylo, že k úkolu neexistoval (a zatím stále neexistuje) žádný pokyn či doporučení a tak začali vznikat řešení, která ne vždy neodpovídala skutečných potřebám cílové skupiny.

Následně sice v roce 2024 vznikl dokument ASNEP, na jehož tvorbě jsme se podíleli, který pojmenovává základní požadavky na kvalitu videopřekladu, věnuje se formě a způsobu umístění videí, nejde však o metodiku v užším smyslu. Dokument se neopírá o výzkumná data, ani neuvádí žádná měřitelná kritéria. Dokument dále není systémově ukotven ze strany gesčních ministerstev. Není také jasné, jak s ním Úřad vlády (jako gestor Národního plánu) dále pracuje.

Materiál tedy představuje důležitý krok, ale je to spíše pokus o kultivaci praxe, nikoliv systémové řešení.

Naše výzkumy a data: z čeho tedy vycházíme?

Při naší práci na zpřístupňování webových stránek se tedy píráme se například o:

ISO 17100 – Překladatelské služby

Při samotném zpracování videí v ČZJ vycházíme z mezinárodní normy ISO 17100 – Překladatelské služby, která stanovuje požadavky na proces překladu, revizi a řízení kvality. Tato norma je důležitá, protože překlad do ČZJ:

  • není jen „natočené video“,

  • je to speciální forma audiovizuálního překladu,

  • vyžaduje odborný postup, kontrolu a práci více profesionálů.

Více o ISO 17100 – Překladatelské služby.

Kontaktujte nás

Instituce dnes stojí před úkolem splnit legislativní povinnost, ale nemají k dispozici jednotnou metodiku, kritéria ani měřitelné parametry, podle kterých mohou postupovat nebo hodnotit kvalitu nabízených služeb.

Při naší práci vycházejíme ze:

  • znalosti komunity neslyšících uživatelů ČZJ,

  • legislativních požadavků,

  • výzkumných dat,

  • uživatelského testování,

  • mezinárodních standardů,

  • teoretických znalostí,

  • dlouholeté praxe.

Úvodní konzultace je zdarma.
Celý tým Deaf Friendly® má podepsanou smlouvu o mlčenlivosti, takže můžete bez obav sdílet informace o vašem projektu – ještě před objednávkou nebo cenovou poptávkou.

Autoři: Kateřina Pešková a Petr Vysuček 
Konzultace: Radek Pavlíček a Ondřej Pohl

Použité a doporučené zdroje

Petr Kudlacek
Previous

Podle jakých zásad se při překladu webových stránek řídíme?
Next

Neslyšící nebo lidé se sluchovým postižením?