Jak vznikne kvalitní videopřeklad? Část 2.: umístění videí

V tomto blogovém příspěvku se podíváme na to, kam je možné videa s překladem do ČZJ místit, a vysvětlíme si, proč je zamýšlené umístění videí velmi podstatnou součástí práce při překládání.

Umístění videí v ČZJ jako nedílná součást procesu tvorby videopřekladu

Česká technická norma ISO 17100 Překladatelské služby – Požadavky na překladatelské služby stanovuje požadavky týkající se všech aspektů procesu překládání i požadavků na obsazení a kvalifikaci členů překladatelského týmu a platí i pro překlady do (českého) znakového jazyka (více o tématu v předchozím příspěvku o ISO normě).

Norma se ale již nezabývá oblastí, která je z naší zkušenosti nedílnou a velmi podstatnou součástí procesu vzniku videopřekladu: jak a kam bude video v ČZJ umístěno. S umístěním videa souvisejí např. tyto otázky: Je lepší delší text dělit na odstavce, aby nebyl videopřeklad příliš dlouhý? Jak dlouhé má vlastně být video v ČZJ? Může mít např. 10 minut? A jak přeložit velmi složité a obsáhlé webové stránky? Je vhodné a nezbytné přeložit všechno? A co z obsahu případně vybrat?

Jaké jsou možnosti umístění videí v ČZJ?

Po více než sedmi letech zkušeností s nejrůznějšími typy zakázek (ukázky naší práce najdete na našich webových stránkách v sekci Reference), sledování práce kolegů v zahraničí, účasti na odborných zahraničních i tuzemských konferencích a odborných diskusích a také po desítkách či stovkách hodin debat v rámci týmu při vyhodnocování práce na každém projektu můžeme představit několik základních možností, jak o zpřístupnění obsahu neslyšícím formou videopřekladů přemýšlet. Bude ale určitě potřeba, aby v blízké době proběhla uživatelská testování provedená odborníky, která by používaná řešení validovala.

Možnost 1: Jedno shrnující video v ČZJ

Video na homepage webové stránky sociálních služeb na Hořovicku.

Někdy může být skvělým řešením jedno video, ve kterém je celý web či daný subjekt představen. Takovým příkladem je ukázka webové stránky sociálních a návazných služeb pro město Hořovice a spádové obce, kde je umístěno jedno video v ČZJ, které stručně představuje celou webovou stránku, vysvětluje, pro koho jsou služby určeny, a pomáhá při první orientaci na webové stránce. V tomto případě je video umístěno přímo na homepage, neslyšící tedy video okamžitě vidí. Působí to zároveň i osvětově a inkluzivně.

Podobně je to v případě videa na webu festivalu Jeden svět (video je sice na HP, ale až dole, na samém konci stránky). V obou případech mají videa české titulky, protože nejde o překlad textu uvedeného někde na webu, a díky těmto titulkům je obsah přístupný i většinové společnosti.

Možnost 2: Sekce s videi pro neslyšící jako podstránka na webu

Sekce webu organizace Člověk v tísni, která obsahuje čtyři videa v ČZJ, jež shrnují základní oblasti činnosti této organizace. Sekce je označena piktogramem znakujících rukou v pravém horním rohu na homepage webu.

V případě, že chceme zpřístupnit web, který nabízí velkou škálu služeb nebo obsahuje velké množství dalších odkazů, podstránek a informací, může být řešením vytvoření několika videí, kdy každé video obsáhne jedno klíčové téma, a tato videa jsou umístěna na speciální podstránky. U videí může být odkaz na příslušnou sekci webu, kontakt či jiný odkaz. Tímto způsobem jsme např. vytvořili sekci webu pro neslyšící na stránkách organizace Člověk v tísni nebo Národního zemědělského muzea či příspěvkové organizace Ministerstva kultury NIPOS.

Sekce webové stránky pro neslyšící na stránkách Letiště Praha.

Jak sekci webu pro neslyšící označit?

V zahraničí je možné setkat se s piktogramy, které označují obsah ve znakovém jazyce. Až do roku 2018 v České republice neexistovalo standardizované označení pro videa v ČZJ, proto jsme vytvořili piktogram zachycující znak „znakovat“, tedy “komunikovat v českém znakovém jazyce” a poskytli jej volně k užívání.

Piktogram je inspirován piktogramy ze zahraničí a připomínkovala jej řada lidí z komunity Neslyšících. Používá jej např. Ministerstvo vnitra, Národní zemědělské muzeum, k vidění je stále častěji i v programech a na letácích.

Piktogram „znakujících rukou“ z dílny Deaf Friendly®, který vznikl v roce 2018 a je volně ke stažení a užívání.

Dále je možné namísto piktogramu, pokud je používání obrázku např. složité z grafického hlediska, používat zkratku „ČZJ“, jako to dělá např. Centrum architektury a městského plánování.

Zkratka v „ČZJ“ označující, že přednáška bude simultánně tlumočena pro neslyšící.

Možnost 3: Překlad celého materiálu 1:1

Někdy může být potřeba vytvořit překlad celého materiálu, tedy skutečně verzi 1:1, kdy každá část v češtině má svůj ekvivalent v ČZJ. Příkladem může být např. bilingvální učebnice (metodický materiál Národního pedagogického institutu ČR), na jejímž vzniku jsme měli možnost se podílet včetně technického řešení zobrazování videí. Primární cílovou skupinou jsou i neslyšící pedagogové, a tak bylo žádoucí, aby byl materiál přeložen celý. Bylo ale nutné vyřešit, jak text rozdělit (používáme termín rozparcelovat) na kratší, významově celistvé části, a každou tuto část pak přeložit. Pokud bychom např. chtěli přeložit celou podkapitolu, vzniklo by velmi dlouhé video, které by bylo náročné jednak na udržení pozornosti, jednak by se v něm obtížně vyhledávalo. Čeština je sice pro neslyšící druhý jazyk, je to ale zároveň jazyk, se kterým jsou v každodenním kontaktu. Navíc u pedagogických pracovníků určitou úroveň znalosti češtiny předpokládáme a domníváme se, že s materiálem budou pracovat převážně v češtině a zobrazovat si budou jen překlady určitých částí, které např. obsahují nové či jinak problematické pasáže.

Prostředí metodického portálu Národního pedagogického institutu ČR na jehož vývoji jsme se podíleli. V pravé části obrazovky se mění videopřeklady podle toho, který odstavec textu je označen.

Dalším projektem, kdy jsme zvolili překlad 1:1, tedy překlad celého originálního textu, jsou např. informace k volbám. Každý volič by měl mít přístup k plnému znění informací, jak má při volbě postupovat, a každá věta informačního letáku je podstatná. I zde však bylo nutné text rozdělit na kratší celky, protože vytvoření jednoho videa, které by mělo více než deset minut, by bylo nefunkční. Jak již uvádíme výše, je to z toho důvodu, že není možné takto dlouho přijímat složité a kondenzované informace a také se v takto dlouhém videu nesnadno vyhledává. V případě informací k volbám byl text rozdělen na cca 10 kratších celků a pod každý takový celek bylo přidáno video. Texty s videi byly umístěny na speciální stránce na webu Ministerstva vnitra ČR.

QR kód jako nástroj pro umístění videí na tištěná media

QR kód na infoletáku Ministerstva vnitra ČR, který je poštou rozeslán všem voličům. V pravém horním rohu je umístěn QR kód, vedle něj je náš piktogram „znakujících rukou“, aby si neslyšící vloženého videopřekladu všimli na první pohled.

QR kód je vynikající nástroj, jak umístit videa v ČZJ na tištěné materiály. QR kód může odkazovat na podstránku na webové stránce, nebo přímo na příslušné video. Pro leták s informacemi o rakovině prsu, kde bylo informací a tedy i videí v ČZJ, mnoho, jsme použili QR kódy pro každý odstavec textu.

Možnost 4: Video ve videu (Film in film – FiF)

Možnosti 1–3 se týkaly toho, kam videa umístit např. na webové stránce nebo jak se mají zobrazovat. Poslední možnost, o které se zde zmíníme, se týká spíše toho, jak může video vypadat.

V případě zpřístupnění videospotů, videoklipů nebo videoguidů je možné do již existujícího videa vložit videopřeklad, který má totožnou stopáž jako originální video (odtud název „video ve videu“, Film in Film, zkráceně FiF). Tento způsob vypadá velmi dobře, působí inkluzivně, neruší adresáta a zároveň je osvětový. Ukázka multimediálního průvodce, který jsme vytvořili pro Centrum architektury a městského plánování.

Ukázka z videoklipu MHMP informující občany při první vlně pandemie covid-19.

Tento typ videopřekladů působí velmi dobře, je však poměrně náročný na výrobu. Při přípravě příkladu do ČZJ je nutné totiž nutné, aby byl výsledný překlad stejně dlouhý jako originální video, což může být v některých případech náročné. Jednak žádné dva jazyky nevyjadřují informace prostředky, které by měly stejnou délku a v případě ČZJ to platí dvojnásob. Proto je u těchto typů vidopřekladů přidána další fáze překladu, což celý proces prodlužuje. Tomuto tématu se budeme věnovat v jednom z příštích příspěvků na blogu, kde si ukážeme, jak vypadá postup a jaké jsou i jiná, méně komplikovaná, řešení.

Závěr

Představili jsme zde několik ukázek, jak je o překladu do ČZJ možné přemýšlet. Není to výčet vyčerpávající, cílem mělo být ukázat, jak různorodá mohou řešení být, a také ukázat, že přístupnost pro neslyšící nemusí vždy znamenat opatření každého odstavce textu či každé podstránky videopřekladem. Vždy je potřeba v první fázi prodiskutovat s klientem jeho motivaci a očekávání, finanční a časové možnosti, neboť nedílnou součástí celého procesu je i udržitelnost.

Výše uvedené postupy potvrzuje výzkum provedený v létě 2023, jehož závěry jsou zpracovány ve studii Přístupnost webů pro osoby, které preferují komunikaci v českém znakovém jazyce (odkaz na studii).

Autoři: Kateřina Pešková a Petr Vysuček