Přístupnost webových stránek pro neslyšící z pohledu legislativy

Written By Petr Kudlacek

Zpřístupňování webových stránek je součástí digitální přístupnosti – tedy vytváření takového digitálního prostředí, které mohou používat všichni lidé, včetně občanů se specifickými potřebami. Smyslem digitální inkluze je zajistit rovný přístup k informacím a službám a umožnit občanům plnohodnotnou účast ve společnosti.

Jak ale má vypadat digitální prostředí, které bude skutečně přístupné neslyšícím uživatelům, kteří v komunikaci preferují český znakový jazyk?

Sekce webu “informace v českém znakovém jazyce” na stránkách Letiště Praha.

Přístupnost webových stránek a digitálních služeb z pohledu legislativy

Konkrétně digitální oblasti ve vztahu k přístupnosti se věnuje především zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, který zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102. Stanovuje požadavky na jejich technickou přístupnost.

Od 28. června 2025 je účinný také zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882, tzv. European Accessibility Act (EAA).

Požadavky na přístupnost webových stránek a digitálních služeb

Na tyto předpisy navazují konkrétní standardy a technické požadavky, podle kterých lze přístupnost webů a dalších digitálních řešení posuzovat. Dle zákonů č. 99 a 424 mají tedy např. veřejné instituce povinnost zajistit, aby jejich webové stránky, mobilní aplikace a digitální dokumenty byly:

  • vnímatelné,

  • ovladatelné,

  • srozumitelné,

  • robustní,

a tedy přístupné všem uživatelům, včetně osob se zdravotním postižením.

Evropská harmonizovaná norma EN 301 549

Konkrétní požadavky na přístupnost digitálního obsahu stanovuje evropská harmonizovaná norma EN 301 549. Ta například uvádí:

  • zvukové záznamy musí mít textovou alternativu,

  • určitý typ videí musí být opatřen titulky.

Tato norma však nerozpracovává požadavky na poskytování informací ve znakovém jazyce. Pravděpodobně proto, že požadavky týkající se znakových jazyků se nacházejí pouze v nepovinné, nejvyšší úrovni. Proto v návaznosti na tyto zákony neexistují žádná kritéria, jakým způsobem mají být ve znakovém jazyce informace zpřístupněny.

Na rozdíl například od přístupnosti pro osoby se zrakovým postižením, kde je jasně stanoven např. kontrast 4,5 : 1 u textu či pravidla strukturování nadpisů, nemají vývojáři a designéři na základě této normy žádné měřitelné parametry, podle kterých mohou postupovat.

Přístupnost webových stránek a digitálních služeb pro neslyšící uživatele ČZJ z pohledu legislativy

Uživatelé ČZJ ale mají právo na přístup k informacím na základě celé řady jiných právních předpisů – například Zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob nebo Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (články 9 a 21) .

Česká republika se tuto oblast snaží ošetřit také prostřednictvím Národních plánů podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, které obsahují konkrétní požadavky pro vybrané instituce

Ty dokumenty právo uživatelům ČZJ uznávají, neřeší ale způsob jakým má být naplněno.

Vznikají sice dílčí doporučení vydané různými institucemi a organizacemi, ty však nejsou aktualizované nebo nejsou odborníky přijaty úplně bez výhrad, proto nám (léto 2026) kvalitně zpracované a oficiální doporučení stále chybí.

Jak tedy udělat digitální prostředí a služby skutečně přístupné neslyšícím uživatelům ČZJ

Absence metodických doporučení proces komplikuje, nikoliv však znemožňuje. Při práci by se mělo vycházet z doporučení, stejně ja však potřeba především postupovat dle metod designu služeb a tvořit prostředí na míru instituci.

Při naší práci vycházejíme ze:

  • znalosti komunity neslyšících uživatelů ČZJ,

  • výzkumných dat,

  • uživatelského testování,

  • obecných mezinárodních standardů,

  • dlouholeté praxe.

Proto je při naší práci při zpřístupňování webových stránek se píráme o vlastní výzkumná data a postupy:

ISO 171 00 – Překladatelské služby

Při samotném překladu do ČZJ vycházíme z mezinárodní normy ISO 171 00 – Překladatelské služby, která stanovuje požadavky na proces překladu, revizi a řízení kvality. Tato norma je důležitá, protože překlad do ČZJ:

  • není jen „natočené video“,

  • je to speciální forma audiovizuálního překladu,

  • vyžaduje odborný postup, kontrolu a práci více profesionálů.

Více o ISO 17100 – Překladatelské služby.

Prezentace překladu na video je jen jedna z částí celého procesu.

Kontaktujte nás

Instituce dnes stojí před úkolem splnit legislativní povinnost, ale nemají k dispozici jednotnou metodiku, kritéria ani měřitelné parametry, podle kterých mohou postupovat nebo hodnotit kvalitu nabízených služeb. Rádi vám poradíme, kde začít. Úvodní konzultace je zdarma. Celý tým Deaf Friendly® má podepsanou smlouvu o mlčenlivosti, takže můžete bez obav sdílet informace o vašem projektu – ještě před objednávkou nebo cenovou poptávkou.

Autoři: Kateřina Pešková a Petr Vysuček, konzultace: Radek Pavlíček a Ondřej Pohl
Použité a doporučené zdroje
Petr Kudlacek
Previous

Podle jakých zásad se při překladu webových stránek řídíme?
Next

Neslyšící nebo lidé se sluchovým postižením?