Přístup neslyšících uživatelů českého znakového jazyka k veřejným akcím

Aby se mohli neslyšící uživatelé českého znakového jazyka plnohodnotně zapojit do společenského života, řešit běžné záležitosti na úřadu, u lékaře, studovat nebo se dál vzdělávat na přednáškách a seminářích a dalších veřejných akcích, potřebují tlumočení do českého znakového jazyka (dále jen ČZJ).

Zatímco slyšící lidé v těchto situacích tlumočníka nepotřebují, pro neslyšící uživatele ČZJ může být přístup ke službě nebo akci bez tlumočení výrazně omezený nebo nemožný.

Komentovaná prohlídka výstavy v CAMPu tlumočená do českého znakového jazyka. Foto: Jan Malý – IPR Praha.

Tlumočení pro individuální potřeby, ve vzdělávání a dalších oblastech

Pro individuální potřeby – například při jednání s lékařem, na úřadě nebo v bance – je tlumočení do českého znakového jazyka (ČZJ) zajišťováno prostřednictvím sociálních služeb a je pro uživatele zdarma (za předpokladu splnění jasně stanovených kritérií).

Pro tyto situace existuje zavedený systém tlumočnických sociálních služeb. Stát poskytuje finanční prostředky skrze sociální služby, které tlumočení mezi češtinou a ČZJ zajišťují, a uživatelé tak mohou vyřizovat své záležitosti s plnohodnotnou možností komunikace.

Z pohledu například úředníků, lékařů nebo dalších osob, na které se neslyšící občané obracejí při řešení osobních záležitostí, to znamená, že pokud k nim přijde neslyšící klient, tlumočník obvykle dorazí spolu s ním – a oni tak většinou nemusí nic řešit. Je však dobré vědět, jaké sociální služby jsou v daném regionu dostupné – pro případ, že klient tlumočníka nemá (např. kvůli zdravotnímu stavu nebo krizové situaci – viz odkaz Tlumočnické služby na konci článku).

Ošetřena je také oblast vzdělávání (speciální i běžné školy s podporou dotovaných center), stejně jako oblast kontaktu s policií nebo soudnictvím.

Akce a program pro veřejnost

Existují však situace, které do výše popsaného systému nezapadají – například veřejné akce. Možnosti zajištění přístupnosti pro neslyšící sice existují, ale chybí přehlednost a metodické ukotvení.

Na jakoukoliv veřejnou akci mohou chtít přijít neslyšící uživatelé českého znakového jazyka. Proč by nechtěli? Jsou mezi nimi rodiče zajímající se o výchovu, senioři, kteří se chtějí vzdělávat či bavit, nebo profesně aktivní lidé hledající nové podněty. I oni chtějí být součástí veřejného života – jen k tomu potřebují, aby pro ně byla komunikace dostupná také v jejich jazyce.

Veřejné akce však nespadají pod oblast výše uvedných sociálních služeb, a neslyšící tedy nemohou jednoduše „objednat tlumočníka na přednášku“, jako to mohou při návštěvě lékaře.

Právní rámec sice zaručuje právo neslyšících uživatelů českého znakového jazyka na informace a na zapojení do společenského dění – stát by na takové služby měl přispívat z veřejných rozpočtů. Komu ale konkrétně? A jak to prakticky zajistit? V tomto ohledu zásadně chybí metodika i jasné státní stanovisko.

Můžeme proto vycházet jen z toho, co se v praxi osvědčilo – z přístupů, které podle nás fungují a jsou udržitelné.

Veřejné peníze na tlumočnické služby – kdo o ně má žádat?

Veřejné peníze by mělo být možné využít na zajištění tlumočení do českého znakového jazyka a dalších přístupných opatření. Otázkou však zůstává, kdo má o ně žádat: organizátor – ať už státní instituce, nezisková organizace či soukromý provozovatel – nebo organizace neslyšících, která by pak pro konkrétní akci tlumočení zajistila?

Nemyslíme si, že je špatně, když organizace neslyšících o peníze žádají a spolupracují s pořadateli. Jen si myslíme, že by to neměla být jediná cesta – a že i samotní organizátoři by měli přístupnost vnímat jako přirozenou součást svých aktivit a být to oni, kdo tlumočení zajišťuje a stará se i o finanční pokrytí.

Festival Jeden svět systematicky zajišťuje přístupné služby a opatření (nejen pro neslyšící uživatele českého znakového jazyka) již od roku 2015 a náklady na jejich zajištění jsou součástí rozpočtu festivalu. Festival také poskytuje konzultace kulturním institucím a radí jim, jak přístupná opatření začlenit do svého běžného fungování.

Náklady na přístupné služby a opatření jako součást rozpočet instituce či pořadatele

Přístupné služby a opatření nemají být něčím navíc, ale běžnou součástí. Jen tak se rozšiřuje nabídka a přestává platit, že o přístupnosti rozhodují jednotlivci v konkrétní neziskové organizaci.

Pro neslyšící je navíc přínosné, když přístupnost plánují přímo jednotlivé instituce a pořadatelé – jen tehdy totiž vzniká skutečná možnost volby. Dokud není akce sama o sobě pro uživatele ČZJ přístupná, nemohou se rozhodnout, zda ji chtějí navštívit.

Pořadatelé a instituce, se kterými spolupracujeme, se na to dívají takto:

„Zahrnuli jsme tlumočení do znakového jazyka do plánování našich akcí pro veřejnost. Počítáme s tím při sestavování rozpočtu – stejně jako zajišťujeme bezbariérový vstup do budovy nebo zázemí pro rodiče s dětmi.“

„Na festivalu Jeden svět je každý rok několik debat tlumočených do českého znakového jazyka – můžu se jich tedy stejně jako slyšící zúčastnit a dozvědět se o tématech, která by mi jinak zůstala vzdálená.“

„Stejně jako myslíme na rodiče s dětmi, návštěvníky, kteří nepijí kravské mléko, nebo na rodiče, kteří potřebují přebalit dítě, myslíme i na to, že někdo potřebuje znakový jazyk.“

Na jaře 2025 nabídlo Národní muzeum komentovanou prohlídku výstavy Čingischán v českém znakovém jazyce. Náklady na služby si plánuje instituce.
Foto: Deaf Friendly.

Co vás tedy čeká při zajišťování financí na služby a opatření pro neslyšící?

Přístupná opatření jsou určena relativně malé skupině uživatelů, a jejich přínos proto nelze poměřovat pouze počtem účastníků.

Neslyšících uživatelů ČZJ je v Česku zhruba 15 000. Nepřijde jich tedy stovka, možná ani deset, nebo třeba jen jeden. Ale i jeden člověk si zaslouží mít možnost být součástí, přestože své potřeby sdílí s menší skupinou.

Ale vy jako organizátor tím dáváte najevo, že vám na různorodých potřebách opravdu záleží.

Co bude potřeba udělat konkrétně?

• Zhodnotit, zda jsou vaše služby nebo program přístupné i pro uživatele ČZJ.

• Vymyslet plán, jak přístupnost zavést.

• Zahrnout tuto oblast do svého plánování a rozpočtu.

Rádi vám s tím pomůžeme – máme 10 let zkušeností a spolupracovali jsme s více než 100 různorodými klienty: od velkých institucí, státních úřadů a akcí až po malé projekty.

Každá instituce i akce je jiná, ale základní princip zůstává: pokud přístupnost nenabídnete, neslyšící uživatelé ČZJ ani nedostanou možnost se rozhodnout, zda chtějí přijít.

Naše společnost Deaf Friendly® nabízí konzultace, pomoc s plánováním a podporu při hledání funkčního modelu i konkrétní služby. Nemáme dotace ani granty, a naše služby jsou tedy zpoplatněny – věříme však, že veřejné peníze by měli dostávat přímo ti, kdo tvoří přístupné programy a budují otevřené instituce. Rádi vám pomůžeme s formulací potřeb a sestavením rozpočtu.

Úvodní konzultace je zdarma a důvěrnost sdílených informací je pro nás samozřejmost – ať už službu objednáváte, nebo se jen informujete o možnostech.

Užitečné odkazy

Přístupnost pro neslyšící uživatele českého znakového jazyka z pohledu legislativy
Přehled relevantních legislativních dokumentů na webu Deaf Friendly:
https://www.deaffriendly.cz/legislativa

Tlumočnické sociální služby pro individuální potřeby neslyšících
Přehled služeb, které lze využít například při návštěvě lékaře či úřadu nebo při řešení osobních záležitostí:
Tlumočnické služby pro občany se sluchovým postižením – MPSV

Autoři: Kateřina Pešková a Petr Vysuček