Jak zajistit kvalitní překlad do českého znakového jazyka?
Kvalita překladu nezávisí pouze na schopnostech samotného překladatele. Důležitý je také způsob, jakým je překladatelská zakázka připravena, realizována a kontrolována. To platí jak pro překlady mezi psanými jazyky, tak pro překlady z češtiny do českého znakového jazyka, jejichž výsledkem je video.
Požadavky na poskytování překladatelských služeb stanovuje mezinárodní norma ISO 17100. V Deaf Friendly z ní vycházíme při tvorbě vlastní metodiky překladů do českého znakového jazyka, kterou přizpůsobujeme specifikům tohoto jazyka a výsledného videoformátu.
Co norma upravuje, jak lze její principy využít při tvorbě videopřekladů a co dalšího je potřeba zohlednit, aby výsledný překlad dobře sloužil svým uživatelům?
Co je ISO 17100?
ISO 17100 je mezinárodní norma, která stanovuje požadavky na poskytování překladatelských služeb, včetně jednotlivých fází překladu, odborných kompetencí členů překladatelského týmu a řízení zakázek.
V České republice byla převzata jako ČSN EN ISO 17100:2015 a nahradila předchozí normu ČSN EN 15038 z roku 2006.
Technické normy jsou obecně dobrovolné. Jejich dodržování se však může stát závazným například na základě právního předpisu nebo smluvního ujednání. Uplatňování normy ISO 17100 může být jedním z ukazatelů kvality poskytovaných překladatelských služeb.
Co norma 17100 obsahuje?
Norma ISO 17100 stanovuje požadavky na jednotlivé fáze poskytování překladatelských služeb. Upravuje například:
Odpovědnosti poskytovatele překladatelských služeb.
Požadavky na odborné kompetence překladatelů a dalších členů týmu, zejména revizorů a odborných posuzovatelů.
Postup při přijetí a přípravě zakázky, včetně vyjasnění požadavků zadavatele.
Řízení překladatelského projektu, včetně koordinace jednotlivých činností.
Proces překladu a jeho kontroly, který zahrnuje několik odlišných kroků:
Kontrolu překladatelem – překladatel kontroluje vlastní práci.
Revizi – druhý kvalifikovaný odborník porovnává překlad s výchozím textem.
Odborné posouzení – podle potřeb zakázky se posuzuje vhodnost překladu pro daný účel a cílovou skupinu.
Korekturu – pokud je součástí zakázky, zaměřuje se na chyby ve výsledném obsahu.
Jak lze využít ISO 17100 při překladech do českého znakového jazyka?
Norma ISO 17100 nebyla vytvořena přímo pro překlady do znakových jazyků. Její principy a požadavky na překladatelský proces však lze využít i v této oblasti.
Z principů normy ISO 17100 vycházejí při překladech do znakových jazyků také zahraniční poskytovatelé překladatelských služeb. Například německá společnost Yomma uvádí, že její překlady do německého znakového jazyka (DGS) probíhají v rámci procesů certifikovaných podle této normy.
Norma ISO 17100 je také předmětem odborné diskuse v oblasti překladů do znakových jazyků. Věnovalo se jí například školení Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka (efsli) zaměřené na překlady do znakových jazyků, kterého se zúčastnila i naše kolegyně.
Překlad do českého znakového jazyka má ovšem svá specifika. Na rozdíl od překladu mezi psanými jazyky se při překladu z češtiny do ČZJ mění nejen jazyk, ale také médium – výsledkem není psaný text, nýbrž video. Proto používáme označení videopřeklad.
V Deaf Friendly vycházíme z principů normy ISO 17100 a doplňujeme je o postupy, které zohledňují jazyková, technická a další specifika videopřekladů do českého znakového jazyka.
Co je potřeba při videopřekladech řešit nad rámec ISO 17100?
Norma ISO 17100 stanovuje požadavky na překladatelský proces, nezabývá se však všemi specifiky překladů do znakových jazyků, jejichž výsledkem je video. Neřeší například:
Specifika překladu a následné prezentace v českém znakovém jazyce před kamerou – například tempo jazykového projevu, práci s obrazovým materiálem nebo členění a délku výsledného videa.
Technickou kvalitu obrazového záznamu – osvětlení, pozadí, umístění kamery nebo velikost záběru.
Střih a postprodukci – způsob zpracování natočeného překladu.
Vizuální podobu videa – grafické zpracování a další prvky ovlivňující srozumitelnost a použitelnost videopřekladu.
Umístění a zpřístupnění videopřekladu – kde a jak bude video zveřejněno, jak bude propojeno s ostatním obsahem a jak se k němu uživatel dostane.
Tyto oblasti spolu úzce souvisejí. Způsob a prostředí, ve kterém bude videopřeklad používán, je proto potřeba zohlednit už při přípravě zadání a návrhu překladatelského řešení.
Další relevantní norma: ISO 17651-4
Sledujeme také vývoj normy ISO 17651-4, která se zaměřuje na požadavky a doporučení pro pracovní prostředí tlumočníků znakového jazyka při simultánním tlumočení.
Přestože se připravovaná norma ISO 17651-4 týká tlumočení, nikoli překladu, některé její technické požadavky a doporučení mohou být užitečné také při tvorbě videopřekladů.
Kvalitní videopřeklad nestačí. Důležité je také jeho použití.
Při překladu do českého znakového jazyka je potřeba řešit nejen samotný překlad a technickou kvalitu videa, ale také to, kde a jak bude výsledné video používáno.
Vznikají tím další otázky: Jak dlouhé má video být? Kde bude zveřejněno? Jak bude propojeno s českým obsahem? Jak se k němu neslyšící uživatel dostane? A bude v daném prostředí skutečně použitelné?
Nestačí tedy kvalitně přeložit text a natočit technicky kvalitní video. Výsledkem musí být řešení, které funguje pro svého uživatele.
Za více než deset let práce s překlady do českého znakového jazyka jsme se proto naučili dívat na překlad v širších souvislostech.
Vedle překladatelské a jazykové odbornosti vstupují do naší práce také technické a vizuální zpracování videa, UX, webdesign nebo service design (design služeb).
Podle konkrétní zakázky proto propojujeme různé odbornosti. Řešíme nejen kvalitu samotného překladu, ale také prostředí, ve kterém jej bude neslyšící uživatel českého znakového jazyka používat.
Potřebujete zajistit videopřeklad do českého znakového jazyka?
V Deaf Friendly zajišťujeme celý proces tvorby videopřekladů – od přípravy zadání a překladu přes jazykovou kontrolu a natáčení až po doporučení, jak výsledná videa vhodně začlenit do webových stránek, informačních systémů nebo dalších komunikačních kanálů.
Při práci vycházíme z principů mezinárodní normy ISO 17100 a z vlastní metodiky přizpůsobené specifikům českého znakového jazyka a videoformátu.
Autoři: Kateřina Pešková a Petr Vysuček