Co ovlivňuje kvalitu tlumočení? Nová studie potvrzuje zkušenosti z praxe

Tlumočení do českého znakového jazyka na veřejné akci. Tlumočnice stojí vedle pódia a tlumočí program pro neslyšící návštěvníky.

Ilustrační fotografie z akce Národní galerie Praha. Foto: Katarina Hudačinová / Národní galerie Praha.

Když organizace objednává tlumočení do českého znakového jazyka, často si představuje, že hlavní práce začíná ve chvíli, kdy tlumočník přijde na místo.

Praxe však ukazuje něco jiného.

Kvalitní tlumočení nevzniká až během samotné akce. Vzniká mnohem dříve – během přípravy.

Tlumočníci a tlumočnice se připravují nejen díky své dlouhodobé profesní průpravě, ale také konkrétně na každou akci. Studují témata, která budou zaznívat, seznamují se s organizacemi, projekty, odbornými pojmy i širšími souvislostmi.

Stejně důležitá je ale i připravenost organizátorů, moderátorů a vystupujících. Aby všichni věděli, jak bude tlumočená komunikace probíhat, jak mohou s tlumočníky spolupracovat a co může kvalitu tlumočení ovlivnit.

Jinými slovy: nestačí zajistit tlumočníka. Je potřeba vytvořit podmínky, aby tlumočená komunikace mohla fungovat.

Co ukazuje nový výzkum

Tento pohled nyní potvrzuje i nová studie publikovaná v odborném časopise Translation & Interpreting.

Výzkumníci zkoumali, jak lidé vnímají tlumočenou komunikaci z amerického znakového jazyka (ASL). Zjistili, že pokud účastníci dostanou základní informace o tom, kdo je tlumočník, jaká je jeho role a co mohou během tlumočení očekávat, lépe rozumí celé situaci. Méně je rozptyluje samotný proces tlumočení a více se soustředí na obsah sdělení.

Studie zároveň ukazuje, že lidé bez těchto informací často věnují značnou pozornost samotnému procesu tlumočení, řeší, kdo je kdo, proč tlumočník mluví určitým způsobem nebo proč dochází k časovému posunu mezi původním projevem a tlumočením. To může odvádět pozornost od samotného obsahu.

Co to znamená v praxi

Proto se naše práce při zajišťování tlumočení neomezuje pouze na výběr a koordinaci tlumočníků.

Organizátorům poskytujeme doporučení k umístění tlumočníků v prostoru, technické checklisty pro produkční týmy, informace pro moderátory a přednášející i podklady vysvětlující základní principy komunikace s neslyšícími návštěvníky.

Přednášejícím například vysvětlujeme:

  • kdo je tlumočník a jaká je jeho role,

  • proč jsou důležité podklady pro přípravu,

  • co může kvalitu tlumočení ovlivnit,

  • jak může spolupráce s tlumočníkem pomoci přesnému předání jejich sdělení.

Součástí naší práce je také poradenství v oblasti přístupnosti. Pomáháme organizátorům rozhodnout, jaká další opatření jsou pro jejich akci vhodná, jak o nich informovat neslyšící i veřejnost; jak akci a přístupná opatření správně komunikovat na webu, v programu nebo v propagačních materiálech.

S organizátory pak řešíme například:

  • umístění tlumočníka,

  • označení míst pro neslyšící návštěvníky,

  • technické podmínky pro tlumočení,

  • komunikaci s účastníky před akcí,

  • návaznost tlumočení a dalších opatření přístupnosti.

Kvalitní tlumočení je výsledkem spolupráce

Ještě před několika lety bylo běžné setkat se s názorem, že profesionální tlumočník musí zvládnout všechno sám a bez jakékoliv podpory.

Dnes se stále více ukazuje, že kvalitní tlumočení vzniká díky spolupráci organizátora, přednášejících, technického týmu, tlumočníků i samotných účastníků.

Jsme rádi, že tento posun sledujeme nejen v každodenní praxi, ale že jej začínají potvrzovat i odborné výzkumy.

Protože cílem není jen mít na akci tlumočníka.

Cílem je, aby si všichni účastníci skutečně rozuměli.

Autor: Kateřina Pešková, Deaf Friendly®
Zdroje: Jones, C. (2026). Information sharing and the interpreted interaction: Consumer orientation. Translation & Interpreting, 18(1), 109–124.
Metodické materiály Deaf Friendly® pro organizátory, produkční týmy, moderátory a přednášející při akcích s tlumočením do českého znakového jazyka.
Next
Next

O projektu 72 hodin a proč nebylo cílem „přeložit všechno“