Proč nestačí napsat „pro neslyšící“
Mnoho organizátorů akcí, institucí nebo poskytovatelů služeb používá označení typu „pro neslyšící“ nebo „pro osoby se sluchovým postižením“, když chce informovat o tom, že zavedli nějaké opatření nebo službu.
Takovým označením se pravděpodobně nelze vždy úplně vyhnout, samo o sobě však často neříká to nejdůležitější: jaká konkrétní opatření jsou skutečně k dispozici.
Proto doporučujeme tato označení doplnit o popis toho, co mohou návštěvníci akce, webu nebo instituce očekávat. Například:
konference je tlumočena do českého znakového jazyka a simultánně přepisována,
v sále je instalována indukční smyčka,
v muzeu jsou k dispozici videoprůvodci v českém znakovém jazyce a textové materiály k výstavě,
audioprůvodce obsahuje přepis do textu,
video je opatřeno českými titulky.
Takové informace pomohou lidem rychle poznat, zda jsou dané služby nebo opatření vhodné právě pro ně.
Taková označení však často neříkají to nejdůležitější: jaká konkrétní opatření jsou skutečně k dispozici.
Mnohem užitečnější je popsat přímo, co mohou návštěvníci akce, webu nebo instituce očekávat. Například:
konference je tlumočena do českého znakového jazyka a simultánně přepisována,
v sále je instalována indukční smyčka,
v muzeu jsou k dispozici videoprůvodci v českém znakovém jazyce a textové materiály k výstavě,
audioprůvodce obsahuje přepis do textu,
video je opatřeno českými titulky.
Takové informace pomohou lidem rychle poznat, zda jsou dané služby nebo opatření vhodné právě pro ně.
1. Nerozhodujte za lidi, co potřebují
Skupina lidí označovaná jako „neslyšící“ není jednotná.
Někteří lidé používají český znakový jazyk jako svůj přirozený jazyk. Jiní o sluch přišli v průběhu života, znakový jazyk neovládají a preferují komunikaci prostřednictvím psané češtiny. Další využívají obě možnosti podle situace.
Proto je lepší nepsat, že je něco „zpřístupněno neslyšícím“, ale uvést, co konkrétně jste zajistili. Lidé sami nejlépe poznají, zda jim dané opatření vyhovuje.
2. Předejdete nedorozuměním
Označení „pro neslyšící“ samo o sobě neříká, co mohou návštěvníci očekávat.
Bude na akci tlumočení do českého znakového jazyka? Simultánní přepis? Obojí?
Čím konkrétnější budete, tím menší je riziko nedorozumění. Návštěvníci získají jasnou představu o tom, jaká opatření jsou zajištěna, a mohou se lépe rozhodnout, zda jim budou vyhovovat.
3. Ne každý se s daným označením ztotožňuje
Lidé, kteří mají stejnou sluchovou ztrátu, mohou sami sebe vnímat velmi odlišně.
Někdo se identifikuje jako neslyšící a je součástí komunity uživatelů českého znakového jazyka. Jiný člověk o sluch přišel v dospělosti a za člena této komunity neslyšících se nepovažuje.
Proto bývá bezpečnější a přesnější mluvit o službách a opatřeních než o skupinách lidí.
Jak často říkají odborníci na přístupnost a inkluzi: nálepky jsou užitečné pro technologie a databáze, ale lidé jsou vždy pestřejší než jakákoli kategorie.
4. Pomáháte šířit povědomí o přístupnosti
Když popíšete konkrétní opatření, pomáháte zároveň vysvětlovat, jak přístupnost funguje.
Pokud například uvedete, že je zajištěno tlumočení do českého znakového jazyka, přidáte fotografii nebo krátké vysvětlení, pomůžete lidem lépe pochopit, k čemu tato služba slouží a komu může být užitečná.
Přístupnost není jen o zavedení opatření. Stejně důležité je, aby se o nich lidé dozvěděli a rozuměli tomu, jak fungují.
5. Používejte také piktogramy
Textové informace jsou důležité, ale samy o sobě často nestačí. Lidé při hledání přístupných služeb často sledují také piktogramy a další vizuální označení.
Pokud je na akci zajištěno tlumočení do českého znakového jazyka nebo simultánní přepis, doporučujeme tato opatření označit také odpovídajícími piktogramy na webu, v programu akce i přímo na místě.
Piktogramy pomáhají návštěvníkům rychle rozpoznat, jaká opatření jsou k dispozici. Neměly by však nahrazovat slovní popis. Nejlépe funguje kombinace obojího – piktogramu a stručné informace o tom, jaká služba je skutečně zajištěna.
Informování o opatřeních je součástí přístupnosti
Tlumočení do českého znakového jazyka, simultánní přepis nebo videa v českém znakovém jazyce mají smysl pouze tehdy, pokud se lidé dozvědí, že jsou k dispozici.
Právě způsob, jakým o přístupnosti komunikujete, často rozhoduje o tom, zda budou dostupná opatření skutečně využívána. Proto našim klientům pomáháme nejen s návrhem a zavedením jednotlivých opatření, ale také s tím, jak je srozumitelně popsat, označit a komunikovat směrem k lidem, pro které jsou určena.
Součástí naší práce je i hledání vhodných způsobů, jak cílové skupiny oslovit a zajistit, aby se informace o dostupných službách dostaly k těm, kteří je mohou potřebovat.
Ilustrační foto.