Jak vznikne kvalitní (video)překlad? 1. část: ISO norma
V tomto blogovém příspěvku se podíváme na to, podle čeho je možné posuzovat kvalitu překladu.
Jak se pozná kvalitní (video)překlad?
Posuzovat kvalitu překladu (ať již překladu mezi texty psanými, nebo překladu psaných textů např. z češtiny do českého znakového jazyka formou videopřekladů) je náročný a do jisté míry subjektivní úkol. Nicméně existuje mezinárodně platná norma, která určuje, jak má proces překládání vypadat – a to bez ohledu na to, zda jde o překlad beletrie z angličtiny nebo o video ve znakovém jazyce.
V Deaf Friendly® máme vypracovaný velmi komplexní postup práce, který je v souladu právě s českou technickou normou ISO 17100 Překladatelské služby – Požadavky na překladatelské služby, jež stanovuje požadavky týkající se všech aspektů procesu překládání i požadavků na obsazení a kvalifikaci jednotlivých členů překladatelského týmu.
Co je to ISO norma?
Možná jste se již někdy setkali se zkratkou „ISO“ nebo spojením „ISO norma“. Jedná se o standard (normu), neboli popis, jak má něco vypadat v rámci nějaké činnosti či výkonu profese. Pro představu: pokud budete potřebovat při stavbě domu zapojit ke kamnům či krbu komín, musí jeho připojení být v souladu s normou, která zajistí, že komín bude připojen bezpečně. ISO norem existuje několik desítek tisíc pro různé obory a oblasti, jejich tvorbu mají na starost komise, kterých je více než šedesát. Tyto normy vydává Mezinárodní organizace pro normalizaci (v anglickém originálu International Organization for Standardization – odtud zkratka ISO) se sídlem v Ženevě. O konečné podobě standardů vždy hlasují členové ISO a schválený standard nese označení „ISO“. Jednotlivé normy se vztahují k různým systémům řízení (např. kvality, bezpečnosti atd.) a jsou koncipovány tak, aby byly použitelné pro organizace všech typů a velikostí v různých zemích, jsou tedy natolik obecné, aby bylo možné je využít všude.
Brýle k pozorování zatmění slunce s logem ISO a číslem příslušné normy, které značí, že jsou vyrobeny v souladu s normou, která zaručuje bezpečnost při používání.
Česká agentura pro standardizaci
Mezinárodní norma začáná být platná na našem území, tj. v ČR, ve chvíli, kdy ji v platnost uvede Česká agentura pro standardizaci. Ta normu přebírá a přeloží a zveřejní v češtině, nebo ji nechá v originálním znění.
ISO 17100 Překladatelské služby – Požadavky na překladatelské služby
Mezi normu Mezinárodní organizace pro normalizaci, která je u nás standardizovanýá patří i norma ISO 17100 Překladatelské služby – Požadavky na překladatelské služby, která je českou verzí evropské normy EN ISO 17100:2015 a která má stejný status jako oficiální verze a nahrazuje předchozí normu ČSN EN 15038 (76 1501) z listopadu 2006.
Norma ISO 17100 má 31 stran a obsahuje části, které se týkají např.:
odpovědnosti dodavatele překladu,
profesních kompetencí a kvalifikace překladatelů i dalších členů týmu, jako jsou:
revizní pracovníci, kteří cílový jazykový obsah porovnávají se zdrojovým jazykovým obsahem,
osoby, které provádějí tzv. lektorské posouzení cílového jazykového obsahu a hodnotí jazykový projev jako celek s ohledem na zadání, cílovou skupinu atd.,
korektoři, kteří kontrolují překlad především po stránce gramatické,
projektový manažer,
průběhu procesu přijetí zakázky i průběhu zpracování překladu,
technických aspektů vedení projektu či jeho managementu,
jak má přesně proces překladu probíhat.
Norma 17100:2015 v původním znění k nahlédnutí zde.
Využití ISO normy pro natáčení videopřekladů do českého znakového jazyka
I když ISO 17100 Překladatelské služby – Požadavky na překladatelské služby není primárně koncipovaná pro oblast překladu do znakových jazyků a nezohledňuje nijak fakt, že překlad je zaznamenáván na kameru a výsledným mediem tedy není psaný text, ale video (proto používáme termín “videopřeklad”) jednotlivé kroky, fáze procesu vzniku překladu, který norma popisuje, je naprosto nezproblémově možné aplikovat.
Překladatel do českého znakového jazyka nejdříve prostuduje zadaný výchozí text, připraví první verzi překladu, kterou nahraje na video a zároveň připraví pro snažší připomínkování i tzv. znakosled - překladatelský zápis, podle kterého pak bude i finální verzi překladu prezentovat před kamerou. Tento podklad spolu s videem poskytne nejdříve na revizi, kdy dojde ke kontrole výchozího textu a navrženého překladu po stránce obsahové. Teprve ve chvíli, kdy je překlad po obsahové stránce schválen (jsou vypořádány všechny připomínky), je upravený překlad (nově natočené video) zasláno ke zhodnocení jazykového projevu. Zapracované připomínky pak jsou finálně zkontrolovány a teprve poté dochází k finálními natáčení, kdy je přípravný překlad již jen “prezentován” na kameru v ateliéru. I tato finální verze ještě prochází kontrolou.
Závaznost ISO norem
Normy nejsou samy o sobě závazné, závazné se stávájí až ve chvíli, pokud se na ně odkazuje zákon či vyhláška. Mnoho norem tedy závazných není, patří mezi ně i naše norma 17100:2015. Pracovní postup podle normy je však možným indikátorem kvality překladatelské práce. Každý, kdo službu poskytuje podle ISO normy, má díky dodržení pravidel daných normou možnost ukázat, že jeho postup práce není svévolný, ale je orientovaný na kvalitu, stejně tak že sleduje trendy ve své profesi.
ISO normu 17100 uvádí na svých webových stránkách např. i odborový svaz profesní organizace Jednota tlumočníků a překladatelů (JTP) a považují ji za jeden z důležitých normativních standardů, stejně tak na normu nahlíží i vyučující Ústavu translatologie v FF UK.
Autor: Kateřina Pešková
Poslední aktualizace: 3. října 2023